OptiPhos® Plus: nová termostabilní fytáza se spolehlivými zápočtovými hodnotami

OptiPhos® Plus: nová termostabilní fytáza se spolehlivými zápočtovými hodnotami

Exogenní fytázy se začaly v krmivech používat před více než 25 lety a dnes jsou běžnou součástí výživy monogastrů. Fytázy se používají pro uvolnění fosforu (P), který je ve formě fytátu vázaný v krmných surovinách. Tím se snižuje cena krmiva, protože je zapotřebí dodat méně anorganického fosforu pro dosažení požadovaného obsahu dostupného P (aP). Zároveň fytázy podporují trvalou udržitelnost živočišné výroby, protože snižují exkreci fosforu do životního prostředí. 

Celý článek si můžete ve formátu PDF stáhnout zde.

Zaměřeno na senáže

Zaměřeno na senáže

Ziskovost mléčných farem významně limitují krmiva, která představují až padesát procent nákladů na výrobu mléka. Využití vlastních zdrojů kvalitních objemných krmiv je základ, od něhož se chovatelé skotu odrážejí. Do ekonomiky výroby mléka se však promítají i nakupovaná krmiva, jejichž ceny se každý rok zvyšují. Pro krmiváře, který má za úkol udržet produkci mléka a náklady na krmiva na požadované úrovni, to je nezáviděníhodný rébus

V hledání rezerv jsou vítaným zdrojem informací i semináře, na něž organizátoři často zvou zahraniční specialisty. V posledním březnovém týdnu se krmiváři, ale i zootechnici a agronomové farem s chovem vysokoužitkových dojnic mohli inspirovat například webinářem společnosti Fremis, a. s., Čechtice, která ve spolupráci s firmou Bioferm CZ zajistila vystoupení Dr. Dave Daviese, BsC., Ph.D. Světově uznávaný specialista britské společnosti Silage Solution, Ltd., se ve své prezentaci zaměřil na precizní výrobu senáží, které jsou nejlevnějším zdrojem bílkovinných krmiv ve výživě dojnic.

Celý článek si můžete ve formátu PDF stáhnout zde.

Vnitřní tepelná stabilita fytázy další kritérium pro dobrou fytázu

Vnitřní tepelná stabilita fytázy další kritérium pro dobrou fytázu

Biochemická charakteristika fytázy, jako je pH profil, rezistence na pepsin, rychlost a afinita, může poskytnout informace o potenciální účinnosti fytázy invivo. Zaměření na zlepšení vnitřní tepelné stability bylo motivováno trhem a je součástí výběrových kritérií.

Exogenní přidaná fytáza v krmivech je v praxi již více než 25 let. Používá se k uvolňování fosforu (P) vázaného na fytát přítomný v surovinách, ke snížení nákladů na krmivo snížením množství přidaného anorganického P a ke snížení koncentrace fytátu, což je dobře známý antinutriční faktor. Zároveň se zlepšuje udržitelnost životního prostředí, protože se snižuje vylučování P v životním prostředí. Roste také povědomí o tom, že zdroje anorganického P nejsou nevyčerpatelné. Jelikož jsou komerčně dostupné různé fytázy, je důležité si uvědomit, která kritéria jsou důležitá pro správnou volbu.

Celý článek si můžete ve formátu PDF stáhnout zde.

Sklizeň a silážování kukuřice – videa

Sklizeň a silážování kukuřice – videa

Ve spolupráci se společností Strom Praha (dovozce traktorů, sklízecích řezaček a jiné techniky John Deere) jsme natočili několik videí z pole ze sklizně a silážování kukuřice.

Monimax – nové antikokcidikum v Evropě

Monimax – nové antikokcidikum v Evropě

Monimax® je nový přípravek, který kombinuje účinné syntetické antikokcidikum nikarbazin s ionoforem monensinem. Výsledkem je unikátní nový produkt pro řešení kokcidiózy.

Monensin působí na pohyblivá vývojová stadia kokcidií (sporozoity a merozoity) a neproniká do buněk střeva. Nikarbazin účinkuje v pozdějších stádiích vývojového cyklu parazita (schizonti 1. a 2. generace) a dokáže penetrovat do střevních buněk. Odlišný mechanismus působení monensinu a nikarbazinu zaručuje optimální účinnost přípravku. Společně vykazují nikarbazin a monensin synergický efekt, proto je kombinovaný přípravek vysoce účinný.

 

Synergie dvou mimořádně účinných látek

Pokus zaměřený na zkoumání citlivosti vůči antikokcidikům (anticoccidial sensitivity trial, AST) prokázal synergický účinek nikarbazinu a monensinu. Společně tyto přípravky účinkovaly lépe než samostatně. 

Monensin v dávce 40 ppm nezmírňoval léze způsobené kokcidiemi rodu Eimeria. Nikarbazin v dávce 40 ppm výrazně redukoval střevní léze vyvolané E. tenella, ale jiné druhy eimerií nebyly průkazně ovlivněny. Kombinace nikarbazinu a monensinu (obě látky v hladině 40 ppm) průkazně omezila léze způsobované všemi druhy kokcidií rodu Eimeria.

Výsledky prokázaly synergický účinek monensinu a nikarbazinu. 

Ačkoliv Monimax® je nový produkt, účinné látky v něm obsažené se v praxi používají již po mnoho let a obavy z rezistencí jsou tedy opodstatněné. Zprávy z terénu v poslední době naznačují sníženou účinnost často používané kombinace nikarbazin/narasin. Proto byla provedena metaanalýza za účelem posouzení účinnosti přípravku Monimax® vůči současným terénním kmenům kokcidií rodu Eimeria  v porovnání s kombinací nikarbazin/narasin. Metaanalýza zahrnuje data z 27 testů citlivosti vůči antikokcidikům (AST), provedených v období sedmi let (2013-2019). Izoláty eimerií pocházely z užitkových chovů ve 13 zemích, s různými programy tlumení kokcidiózy. Testy citlivosti byly provedeny ve dvou výzkumných institucích. Byly použity srovnatelné standardizované metodiky testů citlivosti AST (obrázek 1). Skupiny kuřat v klecích dostávaly buď  Monimax® nebo nikarbazin/narasin, ošetření bylo zahájeno 2 dny před perorální inokulací různými terénními kmeny kokcidií rodu Eimeria. Zhruba 6 dnů po inokulaci byla vyhodnocena závažnost střevních lézí (podle Johnsona a Reida, 1970) a parametry užitkovosti v porovnání s neinfikovanou neošetřenou kontrolní skupinou (UUC) a infikovanou neošetřenou kontrolní skupinou (IUC). Všechna antikokcidika byla aplikována v dávkách registrovaných v současné době v EU. Průměrný denní přírůstek, průměrný denní příjem krmiva a konverze krmiva za týdenní periodu byly srovnány v metaanalýze 27 standardizovaných studií citlivosti. Skupina s přípravkem Monimax® aplikovaným v krmivu byla porovnávána s oběma kontrolními skupinami a se skupinou s kombinací nikarbazin/narasin.

Monimax® vykazoval statisticky významně lepší hodnoty u všech sledovaných parametrů (denní přírůstek hmotnosti, denní příjem krmiva a konverze krmiva) v porovnání s infikovanou neošetřenou kontrolní skupinou (IUC). Rozdíl mezi skupinou s přípravkem Monimax® a skupinou s kombinací nikarbazin/narasin nebyl statisticky významný, nicméně parametry užitkovosti byly ve skupině s Monimaxem lepší. 

Skóre lézí bylo stanoveno podle systému publikovaného Johnsonem a Reidem (1970)  a porovnáno pomocí metody nejmenších čtverců (LSM), viz následující tabulka.

Kombinace nikarbazinu a narasinu nevedla ke statisticky významnému zmírnění střevních lézí vyvolaných E. acervulina, kdežto výsledkem podávání přípravku Monimax® bylo průkazné omezení závažnosti u všech zkoumaných druhů kokcidií (E. acervulina, E. maxima a E. tenella), v porovnání s infikovanou neošetřenou kontrolou (IUC). Monimax® signifikantně zmírnil léze způsobené jak E. acervulina, tak E. maxima, v porovnání s nikarbazinem/narasinem.

Potlačování kokcidií Eimeria acervulina je velice důležité, protože data prevalence (shromažďovaná v aplikaci Aviapp®) ukazují, že Eimeria acervulina je nejčastěji diagnostikovanou kokcidií u brojlerů sledovaných v Evropě. Následují Eimeria maxima a Eimeria tenella. Graf skóre lézí v závislosti na věku kuřat, zahrnující data z více než 4000 hejn v průběhu 3 let, ukazuje, že Eimeria acervulina je hlavním faktorem ovlivňujícím celkové průměrné skóre lézí.

Závěr

Monimax® je nové antikokcidikum na evropském trhu. Kombinace nikarbazinu a monensinu vytváří produkt s prověřenou účinností, založenou na synergickém působení těchto dvou látek. Monimax® prokazatelně zlepšil zootechnické a parazitologické parametry v rozsáhlé studii zahrnující data z 27 standardizovných testů citlivosti. 

pHix-up & Dietary Cation-Anion Diff erence (DCAD)

pHix-up & Dietary Cation-Anion Difference (DCAD)

WHAT IS DCAD

Dietary cation anion difference (DCAD) depicts the relative balance between the most important cations (K, Na..) andthe most important anions (Cl, S..) in dairy rations.

DCAD has an important effect on the acid-base status of cows. A positive DCAD is desirable for lactating cows.However, the use of DCAD as a proxy for the acid-base status of the animal is inaccurate.

First, DCAD equations are not consistent among nutritionists and nutrition software used to formulate rations. Most ac- count for Na,K, and Cl, some include S, and a few include Ca, Mg, and P. Thus, very different DCAD values can be obtained from different software. However, including the multivalent minerals such as Ca, Mg, P, and S in the DCAD calculation faces the challenge of including a large variation from the bioavailability of these ions compared with that of Na, K, and Cl. Thus, nutritionists need to be aware of the drastic difference in DCAD values that are reported in formulation programs (based on the way DCAD is calculated).

Also, because acid-base is only affected by those cations and anions that are ultimately absorbed, it depends not only on DCAD but also on rumen pH and bioavailability of minerals in the ration. For this reason, the best option to assess acid-base in ruminants is to monitor urine pH (an ideal urine pH in lactating cows would be ≥7.70).

WHY DCAD IS IMPORTANT ?

 Manipulation of dietary cation anion difference has been an important tool for dairy cattle rations. The most important and well defined role of DCAD is associated with its effect during the close up period, while negative DCAD is used to reduce the incidence of hypocalcemia (milk fever) after parturition (1).

In contrast, research concerning the lactation period has focused on the benefits of having a positive DCAD. However, the role of positive DCAD and targeted values are not well understood nor well established. For example, a common strategy to increase DCAD in the diet is adding sodium bicarbonate or potassium carbonate. The most relevant conclu- sion was that the tendency towards increased milk yield and the increase in feed intake were most likely due to changes in ruminal pH, feed digestibility, and ruminal volatile fatty acid concentrations.

With regards to targeted DCAD in a lactating cows diet, the literature has indicated that production benefits correlate with having aDCAD ranging from 25 to 30 mEq/ 100 g dietary dry matter. As Several studies indicate that a DCAD above 25 to 30 mEq/100g of DM have no further benefits on feed intake.

Účinek pHix-up na pH bachoru & produkci mléka 10.000 dojnic

Účinek pHix-up na pH bachoru & produkci mléka 10.000 dojnic

pHix-up je inovativní přírodní pufr a byl testován na různých farmách na celém světě. Složení diet, které byly použity v 6 pokusech s pufrem pHix-up, je uvedeno v Tab. 1. Podle INRA 2018 měly diety Index Rizika Acidózy (IRA) od žádného (IRA=0) až po vysoké (IRA=2). Používané pufry byly různé a byly nahrazeny pufrem pHix-up v dávce přizpsobené každému případu. Množství použitého pHix-up místo předchozích pufrů bylo ve všech případech nižší: 50-125g/krávu/den vs. 100-350g/krávu/den.

PHIX-UP STABILIZUJE PH BACHORU

Na farmách, které v dietě použily pHix-up, bylo podáno 37 bachorových bolusů dojnicím v laktaci, které umožnily měřit pH bachoru každých 10 minut po období 90 dnů. Obr. 1 (víceúrovňový graf) představuje vývoj pH v průběhu 24 hodin u všech bolusovaných krav, s důrazem na kolísání pH u obou použitých pufrů. V případě farem, kde bylo vysoké riziko acidózy, se po použití pufru pHix-up v dietě zkrátila doba při pH<5.8 o 60% v Itálii (IRA=1.33), o 50% v Chile (IRA=1.67), o 30% v USA (IRA=1.33) a o 12% na druhé farmě v USA (IRA=2.00). Na všech pokusných farmách se při použití pHix-up snížilo množství použitých pufrů. Při použití pufru pHix-up je také vidět menší rozpětí hodnot pH a snížení koeficientu rozptylu (3.13 předtím vs. 2.54 potom) ukazující stabilizaci bachorového prostředí.

PHIX-UP ZLEPŠUJE MLÉČNOU UŽITKOVOST

Použití pHix-up pro 10.000 testovaných krav vedlo k zlepšení mléčné užitkovosti a obsahu složek v mléce. Při srovnání s obdobím, kdy byly použity jiné pufry, se přidáním pHix-up do TMR zvýšila produkce mléka v průměru o 1.3 kg/krávu/den (P<0.001). Navíc v průběhu období kdy se používal pHix-up, se v porovnání s jinými pufry zvýšil celkový tuk průměrně o 50 g/krávu/den (P<0.001) a celkový protein se zvýšil o 30 g/krávu/den. Tyto hodnoty zdůrazňují potenciál pHix-up při stabilizaci pH bachoru, což má pozitivní vliv na intraruminální prostředí a dosažení lepší produkce mléka.

Lepší stabilizace pH bachoru pozorovaná během pokusů umožňuje:

    • lepší rozvoj a funkci bachorové mikroflóry,
    • lepší produkci mléka.

Jak používat chemická antikokcidika pro tlumení kokcidiózy

Jak používat chemická antikokcidika pro tlumení kokcidiózy

Technický tým, Huvepharma NV, Belgie

Kokcidióza je všeobecně rozšířené onemocnění, a proto ji nelze v praxi řešit eradikací. Pro tlumení kokcidiózy se používají zejména antikokcidika nebo vakcíny. Jako první byla na trh uvedena chemická antikokcidika. Leland Grumbles publikoval první referát o profylaktickém použití antikokcidik již v roce 1948. Popisuje v něm kontinuální aplikaci sulfachinoxalinu proti kokcidióze u drůbeže. Chemická antikokcidika byla shledána velmi účinnými a jejich popularita rychle rostla. Až do roku 1971 představovala jedinou možnost tlumení kokcidiózy, protože ionofory se začaly používat až v 70. letech 20. století.

Zvýšený zájem o chemická antikokcidika
V posledních letech se zvyšuje zájem o využití syntetických sloučenin, zejména ve Spojených státech. Narůst využití chemických antikokcidik je způsoben především omezením ionoforů, které jsou vnímány či klasifikovány jako antibiotika, a proto nemohou být používány v produkčních chovech prostých antibiotik („antibiotic-free“ nebo „NAE – no antibiotic ever“). V těchto systémech  došlo k výraznému zvýšení vakcinace brojlerů, často v kombinaci s chemickými antikokcidiky. Chemická antikokcidika jsou vysoce účinné přípravky, které umožňují výraznou redukci kokcidií. Silně omezují vylučování oocyst, a tak snižují infekční tlak prostředí. To je žádoucí před podáním vakcíny proti kokcidióze. Výrazná redukce terénních kmenů poskytne vakcinačním kmenům konkurenční výhodu, což je velmi příznivé pro atenuované vakcinační kmeny. I tam, kde se vakcinace neprovádí, je „chemická přestávka“, tedy nahrazení ionoforů jednou za rok chemickými antikokcidiky, vhodná pro snížení infekčního tlaku, který při aplikaci ionoforů nevyhnutelně narůstá.

Vylučování oocyst
Když se používají programy založené pouze na ionoforech, jsou počty oocyst v prostředí vysoké a s každým dalším turnusem rostou (obr. 1).

Výhradně chemický program značně sníží vylučování oocyst v porovnání s plně ionoforním programem a „vyčistí“ halu (obr. 2). V reverzním shuttle programu je ionofor aplikován ve startérové krmné směsi BR1, a také ve směsi BR2. Finišerová směs BR3 pak obsahuje chemické antikokcidikum. Výsledkem je dynamická redukce vylučování oocyst na konci výkrmu (obr. 3).

Některá chemická antikokcidika, například diklazuril, mají v Evropě nulovou ochrannou lhůtu a díky tomu mohou být používána k tlumení kokcidiózy až do porážky. Využití chemických antikokcidik v reverzním shuttle programu se doporučuje tam, kde maximální výskyt střevních lézí způsobených kokcidiemi nastupuje ke konci výkrmu (kolem 35. dne). Chemická antikokcidika mají různé mechanismy účinku, proto zde není riziko zkřížené rezistence mezi různými přípravky. Chemická antikokcidika na rozdíl od ionoforů nevykazují žádnou antimikrobiální aktivitu ani přímý inhibiční vliv na růst grampozitivních bakterií, jako je například Clostridium perfringens. Výrazně však snižují výskyt subklinické a klinické kokcidiózy, proto mají na bakterie nepřímý efekt, neboť odstraňují nejvýznamnější predispoziční faktory pro rozvoj nekrotické enteritidy (NE) a dysbakteriózy.

Chemická antikokcidika jsou poměrně bezpečné látky. Naproti tomu ionofory mají bezpečné rozmezí mnohem užší a mohou se objevit problémy s toxicitou v případě chyb v zamíchání do krmiva či křížové kontaminace. V důsledku silného antiparazitárního účinku chemických antikokcidik je rozvoj snížené citlivosti v populaci kokcidií rychlejší, zejména v porovnání s ionoforními antikokcidiky. Dojde k podstatné redukci senzitivních kmenů kokcidií, což uvolní prostor pro rezistentní kmeny, které mohou být současně přítomny, a ty se pak snáze množí a mohou převládnout v parazitární populaci (obr. 4).

Proto by antikokcidika obecně, zejména chemická, měla být používána uvážlivě, aby nedošlo ke snížení citlivosti kokcidií. Pro dlouhodobé tlumení kokcidiózy je optimální střídání různých antikokcidických prostředků (ionoforní a chemická antikokcidika, vakcíny). S ohledem na výhody a nevýhody různých nástrojů tlumení kokcidiózy, a také zkušenosti z praxe, byly vytvořeny pokyny a doporučení. Obecně se doporučuje tzv. rotační program, protože dlouhodobé používání jedné látky vede k její snížené účinnosti. Stejná sloučenina by neměla být používána příliš dlouho a pauza před jejím opětným zařazením by měla být dostatečně dlouhá (obr. 5).

Zásady správné rotace chemických antikokcidik

    • Chemické „vyčištění“ jednou za rok

Ideální je použít chemická antikokcidika jednou za rok (tzv. „čistící program“) v rámci shuttle programu na jeden maximálně dva turnusy. Výhodou shuttle programu se zařazením ionoforu je příznivý dopad na střevní mikrobiotu v náročné střední fázi výkrmu (BR2) s intenzívním růstem kuřat. Když je chemické antikokcidikum aplikováno v počáteční fázi výkrmu (BR1), dojde k řízenému kontaktu mezi kokcidiemi a antikokcidikem, což je bezpečnější než použití chemických antikokcidik až v závěrečné fázi výkrmu (BR3), jak je tomu u reverzního shuttle programu. Na druhou stranu reverzní shuttle program snižuje parazitární zátěž ke konci výkrmu a tudíž i pro následující hejno. Chemické antikokcidikum použité pro „vyčištění“ by v tomtéž roce již nemělo být znova použito. Jiná chemická antikokcidika se použít mohou, neboť nezhrozí křížová rezistence. Pro nezbytnou přestávku v používání ionoforních antikokcidik lze zvolit i aplikaci chemických antikokcidik v tzv. plném programu. Tato přestávka se tradičně zařazuje v příznivějším ročním období, kterým je v evropských podmínkách léto. Ale může to být i jindy.

    • Kombinace s probiotiky

Chemická antikokcidika neovlivňují grampozitivní bakterie, jako je například Clostridium perfringens, proto se doporučuje zařadit do programu aplikace chemických antikokcidik také účinné probiotikum. Ve studii porovnávající užitkovost brojlerů, kteří dostávali Stenorol (halofuginon) a probiotikum B-Act (Bacillus licheniformis) se projevil zřetelný trend ke zlepšení užitkovosti, když byly chemické antikokcidikum a probiotikum B-Act použity společně (obr. 6).

Je třeba zdůraznit, že při kombinaci ionoforních a chemických anitkokcidik, která mají každé jiný mechanismus účinku, je rozvoj snížené citlivosti pomalejší. Proto lze kombinaci ionoforu a chemického antikokcidika používat déle než samotné chemické antikokcidikum. Kombinace může být aplikována až po dobu 9 měsíců v každém roce, protože vznik rezistencí je pomalejší. Pak je vhodné udělat minimálně tříměsíční přestávku.

    • Použití u krůt

V posledních letech se chovatelé krůt stále více zajímají o chemická antikokcidika. Pro krůty je k dispozici pouze omezený sortiment antikokcidik a tlumení kokcidiózy je stále složitější. Chovatelé krůt používají chemická antikokcidika v shuttle nebo plném programu. V Evropě jsou možnosti u krůt ještě více omezené protože nejsou k dispozici vakcíny. Proto je důležité využívat všechny dostupné možnosti.

Závěr
Chemická antikokcidika jsou důležitým nástrojem tlumení kokcidiózy. V posledních letech se jejich význam zvyšuje díky nárůstu produkce bez antibiotik, a také snižování citlivosti kokcidií vůči jiným přípravkům. Chemická antikokcidika, stejně jako jiné typy antikokcidik, by měla být používána uvážlivě. V tradičních systémech chovu (kde jsou povoleny ionofory) se doporučuje používat chemická antikokcidika alespoň jednou za rok ve formě shuttle programu, aby se snížil tlak kokcidií. V alternativních produkčních systémech (např. ABF = chov prostý antibiotik, NAE = nikdy žádná antibiotika, RWA = chov bez antibiotik) mohou chemická antikokcidika zesílit účinek vakcín  a zlepšit užitkovost v programech, jako je Bio-shuttle nebo shuttle programy chemických antikokcidik. Tímto způsobem bude mít strategické použití silných antikokcidik příznivý účinek na účinnou kontrolu kokcidiózy.

Recyklace vakcinačních kmenů pro účinnou ochranu před kokcidiózou

Recyklace vakcinačních kmenů pro účinnou ochranu před kokcidiózou

Navzdory prohlubujícím se poznatkům a pokroku v metodách tlumení kokcidiózy má toto onemocnění stále významný ekonomický dopad v drůbežářském sektoru. Oocysty, infekční vývojová stádia, která probíhají mimo tělo hostitele, jsou odolné a je téměř nemožné je eliminovat z chovů drůbeže. Efektivním přístupem k tlumení kokcidiózy je kombinace použití antikokcidik a/nebo vakcinace živou vakcínou.

Nové vakcíny

Dvě nové vakcíny proti kokcidióze u kuřat (HuveGuard MMAT a HuveGuard NB) byly nedávno uvedeny na evropský trh. O těchto vakcínách je zajímavé diskutovat, protože vakcinační kmeny vykazují výrazně dobrou recyklaci.
HuveGuard MMAT obsahuje oslabené kmeny kokcidií Eimeria acervulina, E. maxima, E. mitis  a E. tenella, tedy druhů, které mají významný ekonomických dopad u kura domácího. HuveGuard NB obsahuje oslabené kmeny kokcidií E. necatrix a E. brunetti, které způsobují značné problémy u zvířat starších 6 týdnů.
Ve většině evropských zemí je vakcinace proti kokcidióze standardní praxí v rodičovských hejnech.  U rodičů (a nosnic) je vakcinace výhodná, protože vytváří celoživotní imunitu. U brojlerů je však tlumení kokcidiózy dosaženo obvykle podáváním antikokcidik v krmivu.
U brojlerů spočívá největší přínos vakcinace ve zvyšování vnímavosti terénních kmenů eimerií vůči látkám s antikokcidiálním účinkem – koncepce „obnovy sensitivity”. K tomu slouží programy rotace obsahující střídání profylaxe a vakcinace proti kokcidiím, které také pomáhají dosáhnout lepší užitkovosti hejna.

Mechanismus působení
Vakcinace spočívající v kontrolovaném kontaktu hostitele s různými druhy rodu Eimeria v raném věku umožňuje vytvořit u kuřat celoživotní imunitu vůči patogenním terénním kmenům. Úspěšnost vakcinace proti kokcidióze je ovlivněna dvěma důležitými faktory: příjmem vakcíny a také časnou a pokračující recyklací kmenů eimerií v prostředí. Kuřata perorálně přijmou živé sporulované oocysty různých druhů tohoto parazita, z nichž každý se následně rozmnožuje v určité oblasti střev. Po replikaci jsou oocysty vyloučeny do podestýlky, kde vysporulují, jsou znova pohlceny kuřaty  a cyklus pokračuje. Bylo prokázáno, že dva nebo tři cykly stačí pro vytvoření dostatečné silné imunity hejna. Imunita se trvale vytvoří prostřednictvím neustálého přijímání oocyst přítomných  v podestýlce, v podstatě „revakcinace”. To ukazuje na důležitost schopnosti úspěšného rozmnožování vakcinačních kmenů eimerií. Zvláštní pozornost by měla být věnována aplikaci vakcíny, aby její přísun všem kuřatům byl rovnoměrný. Vakcíny jsou podávány perorálně, nejčastěji se používá sprejová aplikace na jednodenní kuřata (v líhni nebo po naskladnění do chovu) nebo aplikace v pitné vodě.

Význam vylučování vakcinačních kmenů
Vakcíny proti kokcidióze registrované v EU obsahují atenuované linie eimerií, to znamená kmenů, které mají snížený reprodukční potenciál a patogenitu, ale současně si uchovávají imunogenní potenciál. Ateunované kmeny eimerií obsažené ve vakcínách HuveGuard s neměnnou pravidelností prokazují, že si uchovaly vysoký reprodukční potenciál a lze je považovat za slibné nové atenuované vakcíny. Výsledkem je vysoká exkrece oocyst po vakcinaci a zároveň nízké skóre střevních lézí. U brojlerů (obr. 1), rodičů a nosnic (obr. 2) byla v terénu prokázána vysoká exkrece oocyst a nízké celkové průměrné skóre lézí. Vysoké vylučování oocyst a recyklace podporují kontakt zvířat s vakcinačními kmeny. Důležité je to zejména u jedinců, kteří nepřijali dostatečné množství vakcíny při hromadné aplikaci. Praktickým výsledkem je rozvoj spolehlivé imunity. Vylučování vakcíny je důležité zejména u rodičů a nosnic, jež jsou ustájeni v technologiích s nižší koncentrací zvířat nebo v jiných systémech ustájení než brojleři. Časná a intenzívní exkrece oocyst stimuluje reinfekci vakcinačními kmeny a pomáhá rychle dosáhnout spolehlivé ochrany před různými druhy rodu Eimeria (obr. 3). Dobrá imunita v pozdějších stádiích produkce je nanejvýš důležitá. Nedávné údaje z jednoho evropského rozmnožovacích chovu ukazují výrazně nižší potřebu léčby kokcidiózy v hejnech vakcinovaných kombinací vakcín HuveGuard MMAT a NB, v porovnání s hejny, kde byla aplikována jiná vakcína, běžně používaná v evropských rozmnožovacích chovech (0,9% oproti 7,1=; P = 0,016). Obě vakcíny byly aplikovány ve srovnatelných podmínkách: podobný infekční tlak, způsob aplikace  a geografická oblast. U brojlerů je časné a intenzívní vylučování vakcinačního kmene další velkou výhodou. Výsledkem je rychlá infestace a intenzívní recyklace vakcinačních kmenů citlivých na antikokcidika v hale. Závěrem lze říci, že atenuované vakcíny proti kokcidióze díky vysokému vylučování oocyst a současné nízkému skóre střevních lézí jsou spolehlivější a mají vlastnosti, které umožňují rychlý nástup imunity v kombinaci s nízkým poškozením střev. Vysoký potenciál recyklace vakcinačních kmenů u rodičů  a nosnic je výhodou pro vybudování celoživotní imunity a v chovech brojlerů je důležitý pro úspěšné osídlení prostředí farmy kmeny, které jsou citlivé vůči antikokcidikům.

Obrázek 1: Průměrné hodnoty celkového průměrného skóre lézí (TMLS) pro různé druhy rodu Eimeria (E. acervulina, E. maxima a E. tenella) a exkrece oocyst (OPG) v užitkovém chovu brojlerů po vakcinaci HuveGuar MMAT.

Obrázek 2. Průměrné hodnoty celkového průměrného skóre lézí (TMLS) pro různé druhy rodu Eimeria (E. acervulina, E. maxima a E. tenella) a exkrece oocyst (OPG) v rozmnožovacím chovu
a užitkovém chovu nosnic po vakcinaci HuveGuard MMAT a NB.

 

Udržování zdravého produkčního hejna

Drůbež - brojleři, kuřice, nosnice a krůty

Udržování zdravého produkčního hejna s vysokou užitkovostí prostřednictvím péče o střevo

Keeping flocks healthy, productive and profitable through gut management

The relationship between a healthy gut and optimal performance is undeniable and managing the gut efficiently can contribute to a greater overall production profitability.

As such, the gut and its microbiota can be seen as the motor of performance, which has to be fed, maintained and protected throughout the production cycle. In recent years the use of alternative feed additives to support exactly this has increased. This ties in with the rise of probiotics: beneficial micro-organisms incorporated into feed or drinking water to balance and enhance the gut microbiota, resulting in a health and/or performance benefit. The current probiotic market offers multiple options and there are plenty of products to choose from. However, three questions should be considered before the right choice can be made. l First of all, what is the intended benefit? Some probiotics are more focused on digestion, whilst others eliminate pathogens more effectively. Keeping the intended benefit in mind when choosing a probiotic is essential, as probiotics also have their limitations.

Secondly, is the probiotic stable and, as such, can it be used in standard feed processing? There are great differences in stability amongst probiotic products, most noticeably between spore formers and non- spore formers. It is this spore-forming capacity which makes a probiotic more adept to deal with feed processing, whilst it also protects the micro-organism throughout the digestive process until it reaches its location of action.

l Thirdly, are multiple probiotics used in the same product or not? Multi-strain products inherently introduce a certain aspect of competition, especially if the strains used are part of the same genus (Bacillus for example). Due to their similarities they are expected to compete for similar requirements, such as nutrients, potentially diminishing the intended effect.

Products of choice
With regard to these three questions and their answers, spore-forming and single strain probiotics are often the preferred products of choice. B-Act, with spores of Bacillus licheniformis (DSM 28710) as an active component, is a good example.
It ensures healthy, productive and profitable flocks by supporting the birds’ gut microflora, both directly and indirectly. The micro-organism has genes coding for multiple digestive enzymes and as such improves digestibility and availability of nutrients, whilst it also produces potent bio- active substances aimed at pathogen control. In particular, Clostridium perfringens, the pathogen responsible for the development of necrotic enteritis and a major player in dysbacteriosis (two major production diseases in poultry), is actively and efficiently controlled by B-Act.
The combination of these two modes of action results in healthier, more productive birds, leading to a better profitability in the end. To put this into numbers a statistical analysis was done on 11 recent performance studies, looking at general improvements in feed conversion rates (FCR) and final body weights (BW).
On average, B-Act supplementation led to 3% heavier birds compared to control flocks, whilst the FCR dropped with similar percentages. These numbers were even higher for flocks under a necrotic enteritis challenge, where adding B-Act to the feed or drinking water (WSP formulation) improved technical performance greatly.
Compared to the challenged control flocks, an average FCR improvement of 13% was achieved for challenged birds supplemented with B-Act, with higher BW of up to 26%. As such, supporting a healthy gut leads to productive and profitable poultry.
With an average return on investment (ROI) of 8.3, B-Act offers an interesting solution to achieve this. The above confirms the interest in probiotics as alternative feed additives, combining economics with health standards in the most rewarding way.